AKCE 2012
20.2.2012 Týden pro ZOO-terapii Mladá Boleslav
V listopadu loňského roku jsme si úspěšně složili canisterapeutické zkoušky, abychom mohli rozdávat radost i jiným lidem. Společně s paničkou jsme utvořili canistým a chodíme do nemocnice rozveselovat lidi, kteří jsou nemocní a potřebují trošičku povzbudit. Nás i paničku to moc baví a máme hřejivý pocit u srdíčka, že můžeme malilinko přispět ke zlepšení jejich nálady. Když jsme zkoušky dělali, řekli nám, že se spíše hodíme ke starším lidem, ale to nevěděli, jaký potenciál se skrývá v našich psích srdíčkách, my jsme totiž pesani pro všechny věkové kategorie. Včera jsme si v rámci boleslavského týdne pro zooterapii, byli vyzkoušet, jak to zvládneme v místnosti plné malých dětí a světe div se, nám se to moc líbilo. Děti si s námi hrály a nám se to hodně líbilo, užili jsme si tu hodinku a byli ve svém živlu. Pravda, panička ve chvíli, kdy se jí zdálo, že už té radosti ze hry je nadmíru, sklidnila naše nadšení, ale nám to nevadilo. Předvedli jsme dětem, co umíme a ony si pak zkoušely, jak budeme poslouchat i je. V některých situacích nám z toho šly naše psí hlavičky kolem, vždyť na nás mluvilo několik těch malých človíčků najednou, takže jsme zmateně koukali na paničku a ona nám z té šlamastiky vždycky pomohla. To víte, když se spojí psí a dětské nápady, tak je z toho vždycky pěkná psina.
Tábor agility - Lukášov 9.7. - .14.7.2012
Letos jsme si na letní prázdniny naplánovali účast na agi táboře. My i panička jsme byli zvědaví, jak vydržíme trénovat celý týden. Do místa konání, tedy do Lukášova jsme dorazili v neděli večer, takže jsme se stačili jen seznámit s prostředím, kde budeme trávit následující dny. Ubytovali jsme se v chaloupce a šli jsme si projít okolí našeho nového dočasného domova. Prostředí malebné horské krajiny nám plně vyhovovalo, mohli jsme být celý den na čerstvém vzduchu a co si více přát o dovolené trávené společně s naší paničkou, kterou budeme mít celý týden jej a jen pro sebe a ještě u toho budeme každý den běhat naše milované agility. Takže jsme se namlsali procházkou a pak už jsme se pomaličku ukládali ke spánku,. Já, jako správný vůdčí pes jsem zaujal pozici u dveří, aby mi neproklouzla ani myška, no a Donárek, ten se vesele přitulil k paničce na postýlce a byl ve svém živlu. Ráno jsme vstávali brzy, protože nás už v půl osmé čekal první trénink. Naše trenérka Lucka si na nás vymyslela pilování "out", takže jsme si moc pěkně zaskákali a opravovali a opravovali, když se jí něco nelíbilo. Protože jsme se ale snažili, docela nám to šlo. Ve volných chvílích jsme si chodili zahrát freesbee nebo společně s jinými psími kamarády chodili na procházky nebo jsme jen tak lenošili. Když se zrovna nic nedělo a my měli povinný odpočinek, nechala nás panička odpočívat v chaloupce, prý abychom nabrali síly na další ténink. A my trénovyli opravdu poctivě a snažili jsme se ze všech psích sil, které nás v závěru týdne ale už pomalinku opuštěli. Ale stálo to za to, panička se zase o trouchu zlepšila v handlingu a my máme nové psí kamarády. Týden utekl jako voda a my se rozhodli, že tohle si musíme ještě zopakovat, proto pojedeme ještě v srpnu du Lužan. Hurááááá, už aby to bylo.
